"Ženo, jsi na počátku všeho...příčinou ...následkem ..... hybatelem, inspirací, motivací, emocí a múzou pro muže, ale také důvod rozporů, soupeření, sporů a svárů mezi nimi. Dokážeš svým vnitřním vyzařováním nadchnout, povznést, podpořit, soucítit, potěšit... tím, kým jsi....dokážeš také znechutit, zranit, odradit, vytknout vše co jde.... tím, kým nejsi."
.jpg)
"Ženo, při konzultacích spolu odkrýváme, na kolik jsi Ženou, která zná svoji hodnotu, cenu, míru přijetí, projev lásky, péči a úctu k sobě samé.....odkrýváme, zda jsi Vědomá sebe sama a své vnitřní síly nebo ztrácíš energii bojem, /který vysiluje a zakrývá Tvoji vnitřní nejistotu a strach/ či rezignací, /která v Tobě nadále ukotvuje vnitřní slabost a strach/... postupně poznáváš, co je za tím, že stále s něčím či někým bojuješ, jsi v nepřijetí, útočíš, hodnotíš, soudíš... proč se bojíš být Ženou a hraješ roli neohrožené a sebejisté, dominantní, opovrhující všemi muži....poznáváš důvod, proč se podřizuješ dominantnímu okolí, zapíráš sebe sama, potláčíš své touhy a postoje ....."
...ano, říká se, za vším hledej ženu.... a já doplňuji -ženu a strach v ní...proto má tolik žen slabé muže, které je snažší ovládat a manipulovat, protože těch silných se bojí....proto má tolik žen doma despoty a diktátory, nevěří své vnitřní síle....raději se podřídí, poslechnou a nechají jiné rozhodovat za svůj život...nehodnotím žádnou z nich, dostávájí jen toho a to, co sami zasévají.....jde pouze o zkušenost bytí v této roli skrze prožitky denního života nebo skrze nemoc, než přijde jejich čas a rozhodnutí, nehledat viníky kolem sebe, ale vyčistit sebe, znovu-rozpomenout se a znovu-nalézt v sobě harmonii, plynutí, přizpůsobivost a něžnost .... pak se vše stane i navenek.
"Staneš se brzy matkou? Tak oslavuj, tancuj, zpívej, raduj se, miluj a medituj....budˇ něžná, nespěchej, laď se, nedělej nic pod tlakem, zpomal....chystá se k Tobě nádherný host, který - když se mu podíváš do očí, uvidíš v něm sebe a své vlastní bytí...a jak začne růst, porosteš s ním....bude Tvým zrcadlem, přivítej ho...."
Mateřský cit je součástí ženství. Stát se matkou je jednou z nejodpovědnějších věcí na světě, je to umění... Žena by se vědomě měla stát matkou, cítit a rozhodnout se, že chce tuto zodpovědnost. Pokud necítí tuto potřebu, je důležité nebrat to jako nutnost být matkou a nenutit se do toho.
Dítě je dar Života, Boží dar....není to Váš majetek, nepatří Vám. Vaším úkolem je - milovat jej. Narodí se nová plnohodnotná bytost hodna úcty, lásky, respektu...jakmile dítě respektujete, pak mu nebudete vnucovat své myšlenky, dáte mu svobodu, důvěru, energii, ochranu, aby objevilo svět. Dát dítěti svobodu neznamená jen "dělat dobré věci", ale být matkou s důvěrou, je umožnit dítěti projít si i nedobrými věcmi pro jeho zkušenost, učení a vývoj a nepochybovat, že to dítě zvládne. Buďte vděčná, že si Vás vybralo za svou matku. Buďte pro něj láskou.
Nenechte se manipulovat "dobrými radami", co byste jako matka měla a neměla, co je morální, náboženské, kulturní, slušné.....nalaďte se na přírodu, co je přirozené, je harmonické.
Mateřství není povinnost, která musí být splněna, není to břemeno. Je to oslava bytí, daru Života a jde o to užít si to. Vezměte to zvesela. Neberte to moc vážně, berte to jako hru, opatrnou, ale hravou. Není to jen narození dítěte, ale žena se narodí do matky, zrodí se mateřství. Dítě vás změní, je rozdíl být ženou a matkou. Nenechte zmizet kouzlo, hodnotu, kterou hloubka mateřství má. Naslouchejte potřebám dítěte, rozdávejte lásku, ale nikdy nedávejte strukturu, nenarušujte jeho přirozenou svobodu. Pláče? Nechte jej projevit, emoce prostě je, není ani špatná ani dobrá....nemusíte spěchat, přiskočit, být ve střehu...je to jeho způsob projevu, dovolte mu být sám sebou, vstupujte mu do cesty co nejméně, dokonce i tehdy, zdá-li se vám jeho cesta špatná... možná, ale jak to víte? "Podle mě tohle není správné, ale je na tobě, jestli to uděláš." S láskou nechat dítě projít vlastní zkušeností, to je způsob, jak opravdu vyspěje, to je skutečná matka. Není zde na světě, aby poslouchal Vaše názory, je velmi jednoduché to udělat, je bezmocný...
Dejte dětem lásku, sdílení, důvěru, ale nikdy jim nic nenuťte, pak vyrostou v krásné lidi.
"Skutečné osvobození z Tebe udělá skutečnou ženu, ne imitaci muže. Snažíš-li se být jako muži, logická, v řádu, v organizaci, vůdcovství, v rivalitě, je z Tebe podprůměrný muž. Není to o osvobození se, ale o daleko hlubším otroctví, než první otroctví nadvlády mužů v historii světa, protože sis toto zvolila a vytváříš sama. Dovol si být opravdovou ženou, protože hodně věcí závisí na Tobě...... neseš ve svém lůně jak ženu, tak muže.... dáváš život oběma a vychováváš oba....jsi-li jedovatá, Tvé mateřské mléko a způsob výchovy je také jedovatý. Svoboda Tvá je nutností pro svobodu Tvého muže...jsi-li otrokem, zotročíš také muže a to často velmi rafinovaným způsobem-pláčem, hrou na oběť či chudinku, výčitkami, manipulací, vyhrožováním....ani nevíš, že nejvíc si ubližuješ sama......"
Žena, chce-li být opravdovou ženou, musí být ženštější a ženštější, dotknout se výšin jemnosti, něhy a bezbrannosti, protože jen tak může rozkvést. A muž, má-li být skutečným mužem, by měl přejít do své mužnosti tak hluboko, jak jen to je možné, i on pak bude vzkvétat. Pokud se potom setkají, jsou to dva opravdové póly, obrovská přitažlivost a napětí, mohou se zamilovat a užít si intimity jako dva rozdílné světy, dvě odlišné dimenze, které se vzájemně doplňují.
To co se děje nyní je často o tom, že muži se stávají ženštějšími a ženy jsou více a více mužské... dříve či později se polarity a rozdíly vytratí a vznikne bezbarvost a nuda.
Bytost, která může být šťastná i o samotě, je opravdu samostatným jedincem. Pokud vaše štěstí závisí na jiných, jste jejich otrokem, stále nejste volní, jste v jejich otroctví.
Jistí si můžete být jen tím okamžikem, který máte ve vlastních rukách. Všechny sliby do budoucnosti jsou lži. Láska není smlouva, lidé nejsou věci, nemůžeme je vlastnit, pokud je bereme jako majetek, pak závidíme a žárlíme...dejte druhému jasně najevo, že ve vašem vztahu je svoboda, ne manželská smlouva, setkali jste se svobodně, bez slibů do budoucnosti, protože-kdo zná budoucnost?
Nikdy nežádejte lásku, jen rozdávejte, buďte dárcem, nechte ji proudit, přijde.....neočekávejte, nedělte se s podmínkou...lásku nemůže zničit nic, je věčná, pokud existuje, pak roste, zná začátek, ale nezná konec. Láska není jen vášeň , ale hluboké porozumění k někomu, kdo vás doplňuje, kdo z vás dělá "celého", láska vám dává svobodu být sebou samým, není to vlastnictví.
Když mluvím o lásce, mluvím o ní jako o rozpoložení, není adresná, JSTE LÁSKOU. Vaší vnitřní přirozenou ženskou podstatou je dar- intuice, přijetí, vnímavosti, něhy, plynutí a přizpůsobivosti /prosím, nazaměňujte se slovem- podřídivost/. Stát se láskou znamená opustit ego, které umí překřičet vnitřní křehkou podstatu, kdy hlavou probíhá spoustu myšlenek /co chci, myslím si, rozebrala jsem si, musím, co kdyby, nevím, raději, kvůli nim ...a další myšlenkové vzorce, které si nesete z rodů matky či otce a kterým věříte, že jste vy..../, pokud se ega nezbavíte, nikdy nepoznáte svou skutečnou osobnost, kým a kdo opravdu jste.
Základem je Láska k sobě samé, nebuďte na sebe tvrdá, nepřátelská, buďte něžná. Mějte se ráda s odpouštěním si, potom rozkvetete, váš květ přitáhne jinou květinu, vznikne vztah, který má noblesu, krásu, požehnanost, stane se z něj modlitba a z vaší lásky se stane nadšení a Božství.
Když nejste láskou , péčí, pozorností, něhou, úctou sama k sobě....nemůžete ostatní vinit z nelásky, nepéče, lhostejnosti, přísnosti a neúcty k Vám.... nezůstávejte v roli oběti, v lítosti nad sebou sama, v egu, které vám podsouvá, jaký jste chudák...nejste, neponižujte se, jste Božská, vše jste si zasloužila svým konáním, jednáním, postojem, očekáváním, činy, které nebyly láska....jsou pro vás zkušeností, lekcí a učením v procesu znovurozpomínání se, že jste láskou.
Být bohem v těle znamená být člověkem, který převzal plnou zodpovědnost sám za sebe.
