Z Á Ř Í

     Kdo je pro Tebe ZÁŘÍ Tvého života?

     Skrze koho ZÁŘÍ Tvůj den?

     Co nebo kdo dokáže proZÁŘIt Tvoje konání a jednání? 

     Jak se cítíš, když ZÁŘÍš? Je to často... někdy... nikdy?

     Nechej Tvoji mysl ztišit, pozoruj ji a nehodnoť....nechej Tvé tělo zastavit v běhu za něčím, někým, kamkoliv, pořád, stále, pro výkon....neboj se, jsi hoden lásky, úcty, uznání a přijetí, takový jaký jsi....pozoruj, jak je Tvé tělo dokonalé. Vnímej, jak se s ním cítíš, co pro Tebe dělá....

     Obrať se do sebe a prohlédni se...

     Ptám se. Co je pro Tebe důležité?... Neptám se, zda víš, co je důležité pro Tvé blízké a okolí...obrať se do sebe, jen tam hledej ZÁŘi, třeba jen malý paprsek světla, prozařuj jím vše temné, nepřijaté, zapovězené, utlačené, nepřiznané...

     Ptám se. Jak můžeš věci změnit?... Neptám se, kdo a co ti vadí...obrať se do sebe, zkus změnit úhel pohledu v sobě samém, zeptej se sám sebe - "Co by udělala... řekla... vykonala láska?"

 

     Ptám se. Co na sobě miluješ? ...Neptám se, co Ti na sobě vadí...Je toho tolik, co tvoří Tvoji dokonalou podstatu sebe samého. Najdi to a  rozvíjej ...

     Ptám se. O co se v sobě můžeš opřít? Jaké jsou zdroje Tvé síly?... Neptám se, o koho se můžeš opřít a kdo Ti dává sílu...zdroj nenajdeš venku, ale v sobě...máš strach? To je jen převlečená síla, kterou jsi možná ještě nepozval do svého života...Vystupuješ neohroženě a život je pro Tebe bojiště, ve kterém musíš vyhrát a vždy zvítězit?..to strach Tě drží otevřít se životu s láskou a důvěrou, to strach drží hradby Tvého opevnění... Otevři se strachu, pojmenuj si jej, s láskou jej v sobě obejmi, přijmi, prociť si jej a s povděkem a pokorou pusť ze svého života...

     Měsíc ZÁŘÍ Ti připomíná, že Tvým úkolem tady na Zemi, je ZÁŘit...ne skrze jiné, pro jiné, za jiné, kvůli jiným...ale svým Vědomím, existencí, bytostí...tím, kým opravdu Jsi...ZÁŘ Tvého bytí dokáže prozářit tu nejhlubší temnotu, beznaděj i svár...