Nacházíme se v závěrečné fázi roku ... příroda se ukládá ke spánku, odevzdává se plně Matce Zemi a její výživě, zpomaluje se, zklidňuje a obrací ke Světlu v sobě ... nabírá vnitřní sílu v nový zrod a rozkvět ... nikam se nežene, nespěchá a neprahne ... ví, že co nenačerpá v klidu a tichu v sobě, už po zbytek roku nedožene ... je tam, kde má být, je tím, kým je - stromem, zvířetem. rostlinou ... hájem. sadem, polem či lánem ...
Opravdová zima se spustí zimním slunovratem ... noc je nejdelší, Světla velmi málo ... vše živé má k sobě blíž a blíž a lidé nejsou výjimkou. Ve skupině se lidé tolik nebojí toho, co tma skrývá ... toto období otevírá prostor našim vnitřním věcem - skrytým emocím, touhám, ale i osobním a kolektivním stínům, vytahuje "kostlivce ze skříně" a ukazuje, čeho se bojíme a z čeho jsme úzkostní. Spojíme-li se s druhými, získáváme podporu čelit obavám, nabereme sílu objevit uvnitř sebe Světlo ...
Slunovrat je o návratu Světla ... o novém zrodu, projdeme-li směle a rozhodně svými stíny ... Tak jako je zima časem stažení a opatrování světla a tepla, které je oživující ... je symbolicky pro nás samé vedením k nalézání Světla a lásky v nás, která je vše-utvářející, vše-schopná, vše-léčivá ...
Č l o v ě č e ...
T a m , k d e s e p r á v ě t e ď n a c h á z í š , j e o b r a z T v é h o v ý v o j e ... o b r a z T e b e s a m é h o !
... obklopuje Tě láska, přijetí takového jaký jsi a harmonie ve vztazích? Jsi respektován a ten, kdo respektuje? Žiješ a necháváš žít? Jsi plně zodpovědný sám za sebe bez rolí oběti, pocitu viny a viníka? Jsi pro sebe Vládcem i Vykonavatelem?... Pak nepotřebuješ manipulaci, pokřivenou víru, nepravdu, nepřesnost či lež, pak nepotřebuješ slyšet od jiných, co je pro Tebe dobré, vidět zavděčování se, posluhovačství nebo pokrytectví, nepotřebuješ žít výměnný obchod nebo stav podmíněný ... Jsi tím, kým jsi - sám k sobě i k jiným ... cítíš hry těch, kteří nejsou sebou samými a nenecháš se zmást a stáhnout ze Tvé cesty ...
... nacházíš se v nedůstojných podmínkách manipulace, strašení, strádání a podřízení se? Pak se sám sebe v pravdě ptej ... Jakou jsem láskou pro sebe sám, že si nedopřeji to nejlepší? Je mé slovo láskou a darem pro jiné nebo zasahuji jiným do jejich života a myslím si, že vím, co je pro ně nejlepší ... Chci vypadat hezky a slušně - až je ze mne poslušný občan, který nemůže uvěřit, že by někdo jiný mohl nebýt slušný?... Jsem hojností pro sebe, dopřeji si dostatek? Uhýbám řvounům, "silákům" nebo nevěřím, že jsem vnitřně silný a schopný svých vlastních rozhodnutí a volby?
Člověk je bytost spirituální s obrovským přesahem ... každý z Vás jste JEDINEČNÍ A DOKONALÍ ve své božské a spirituální podstatě. Vaše těla jsou posvátné chrámy, chránící Vaše božství ve vás ... jste tělem - duší - duchem zároveň ... nenechte si prosím namluvit, že jste někým jiným ! Jen vy samotní jste Tvůrci reality, kterou pak žijete ... každý z Vás je zodpovědný za své myšlenky, které produkujete a záleží jen na naší volbě, budou-li Světlem nebo Temnotou ... budou.-li po-souzením situace, zda to cítím nebo ne ... zda to se mnou souzní, nebo ne ... či od-souzením toho či onoho ...
S láskou, úctou a respektem ... Táňa