Nepřeji Ti, abys zůstal ušetřen nějakého utrpení, protože vím, že stejně nezůstaneš.
Nepřeji Ti, aby Ti po tváři netekly slzy, protože je stejně nezadržíš a pláčem se Ti uleví.
Nepřeji Ti, abys nezakusil žádnou bolest, protože už ji stejně dávno znáš.
Víš také, že utrpení zušlechťuje, že slzy očišťují srdce - a bolest, že zároveň zraňuje i posiluje.
Něco bych Ti ale přece jen rád popřál,
abys byl za všechno vděčný, i když se Ti to třeba občas nelíbí,
abys opatroval vzpomínky na dobré věci, které jsi zažil, i když jich není možná až zas tolik,
abys byl statečný, i když si myslíš, že už to dál nejde,
abys svůj kříž zbytečně neodhazoval, protože kolikrát ho odhodíš, tolikrát se budeš vracet a sbírat ho.
Abys ho mohl donést až na vrchol, na nějž je nutné vystoupit, i když se Ti zdá být nedosažitelný,
aby dary, které v sobě máš, rostly pomalu, ale po celý rok aby Ti pomáhaly,
abys nikdy nevyměnil přítele, který je opravdový a když udělá chybu, abys mu odpustil a ne opustil.
Abys mohl dávat radost, sílu a naději těm, s nimiž Tě pojí láska.
Nezapomeň, že každá růže má trny, ale přesto , přesto, je moc krásná.